SANTIAGO DE CUBA Santiago de Cuba, založené roku 1515 spolu s prvními sedmi kubánskými městy, je jedno z nejmalebnějších měst Kuby. Díky svým výjimečným zeměpisným vlastnostem se stalo prvním hlavním městem a zůstalo jím až do roku 1556, kdy bylo město San Cristóbal de La Habana určeno hlavním místem pro setkávání loďstva dovážejícího koloniální bohatství z Nového Světa do Španělska. Santiagským zálivem se na Kubu dostali i první černí otroci a s nimi také základní složka kubánské národnosti, charakteristické silnými africkými a španělskými kořeny. Santiago je také místem, odkud se Hernán Cortés vydal dobýt Mexiko a do něhož se po haitské revoluci Toussainta Louvertura v roce 1791 odebraly celé desítky francouzských emigrantů, kteří na Kubě zavedli svou kulturu a také pěstování kávy. Santiago de Cuba je ve styku jak s mořem, tak s horami, jelikož se rozkládá kolem obrovského zálivu zaplavovaném Karibským mořem v pozadí a v okolí pásu důstojných hor Sierry Maestry, které město obklopují. To vytváří teplé a vlkhé podnebí a zároveň umožňuje obdivovat nádhernou krajinu s bohatou skladbou městských, přírodních a mořskcýh prvků. Jeho nepravidelný povrch přispěl k rozvoji městské scenérie, v níž třídy a ulice stoupají do výšky anebo se ubírají směrem dolů mezi mořem a horami. Ve městě se setkávají rozličné architektonické slohy, od nezbytného baroka po ryzí neoclasicimus. Velice zajímavé jsou také stromové parky, ulice se schodišti, koloniální stavby s obrovskými okenicemi a stěsnanými balkóny. V Santiagu se zachovaly architektonické skvosty jako například nejstarší zděný koloniální dům postavený na americkém kontinentě, první kubánská katedrála, první povrchový měděné doly nebo první muzeum v zemi. Pomineme – li krásy vzešlé z města, Santiago de Cuba by nemělo pověst, jakou má, kdyby nebylo jeho spontánních, veselých a přirozených obyvatel, nebo jeho hor, zvlněných údolí a kopců s bujnou vegetací. Santiago de Cuba je právoplatnou kolébkou téměř všech kubánských hudebních žánrů, hudba je na Kubě totiž duše a podstata. Je známá jako kolébka son a bolera, kde tradiční píseň a sborový zpěv mají hluboké kořeny. Z kubánské půdy vzešli hudební velikáni jako například Sindo Garay, Nico Saquito, Eliades Cochoa nebo Compay Segundo. Pokud jde o hudbu, nelze pominout úchvatné santiagské karnevaly, které jsou svou živostí, autenticitou a barvitostí považovány za nejlepší na Kubě a pro něž jsou typické čínské trumpety, povozy a průvody, které nasebe strhávají pozornost tancem konga. Mimořádné město, v němž se mísí všelijaké hodnoty a lákadla, která návštěvníkům umožňují dostat se do kontaktu s jedinečností jeho obyvatel, kultury a minulosti; a to vše na úžasném pozadí exotické přírody. Je to jediné Hrdinské město (Ciudad Héroe de Cuba), což je titul udělovaný za podíl obyvatel města na kubánských osvobozeneckých skutcích. Santiagu de Cuba bylo uděleno ocenění Zlaté jablko (Manzana de Oro), udělované Světovou federací novinářů působících v cestovním ruchu (Federación Internacional de Periodistas y Escritores de Turismo (FIJET)), coby zaslouženou poctu za kvalitu a výjimečné vlastnosti nějaké turistické destinace. Santiago svou výbornou hotelnickou infrastukturou na pláži, horách i ve městě představuje jeden z nejstěžejnějších turistických cílů země. Svými obyvateli, hudbou a historií je Santiago de Cuba nesporně na celé Kubě jedinečné. Hlavní město stejnojmenné provincie díky svému vzhledu, velikosti a lákadlům převyšuje rysy připisovatelné vnitrozemnímu městu; a krom toho se ještě může obdivovat příroda a vzácné exotické pláže otevřené Karibskému moři na jihu oblasti. Hory, zvlněná údolíčka a divoké pobřeží panenského vzezření s oblázkovitými zátokami obkolpenými kopci s bujnou vegetací, jsou pro tuto kubánskou východní provincii typické. Její hlavní město, založené spolu s prvními sedmi městy na Kubě na počárku šestnáctého století, je jedno z nejmalebnějších měst na ostrově. Zakladatelé města využili dokonalé polohy, kterou poskytla pobřežní terasa na okraji úchvatné laguny, na jejímž okraji bylo město nakonec postaveno, a také dřeviny vysokých lesů blízkého pohoří, jehož bohatství posloužilo k rychlému pozvednutí rané výstavby města, které se na několik příštích let mělo stát prvním hlavním městem Kuby. Poloha na tak krásném místě, které se těší výhledu na Karibské moře a jehož nerovný povrch dodal městu podobu typickou stoupáním ulic a tříd nebo jejich klesáním mezi mořem a horami, ze Santiaga de Cuby vytvořila jedno z nejkrásnějších a nejveselejších kubánských měst vyznačujícím se soužitím rozličných architektonických slohů od nezbytného baroka po ryzí neoklasicismus. Karnevaly, které se v Santiagu konaji každý červenec, jsou nejúchvatnější z kubánských karnevalů, a ze Santiaga pochází i nejlahodnější kubánský rum. Samozřejmě existuje i více věcí, které utvářejí hodnoty a hrdost tohoto místa. Jednou z mnoha je například to, že Santiago je právoplatnou kolébkou téměř všech hudebních žánrů na Kubě, kde hudba je duší a podstatou. Ale jestli je Santiago něčím skutečně výjimečné, tak svými obyvateli. Ti jsou sveřepými bojovníky, veselí a příslovečně pohostinní, schopní velkých hrdinských skutků a navíc jsou velice ctnostní.